Hana Dneboská
Překvapení je kořením života
Vždycky, absolutně vždycky, jsem měla nedůvěru k zedníkům a vůbec stavebníkům z Ukrajiny. A to ještě mnoho let před válkou na jejich území.
Hana Dneboská
Jsem to já
kdo už není na prahu života. Ještě mi nebylo třicet. Teď zrovna single, bez dětí ne tak docela. Jsem učitelkou v mateřské škole. Končí doba her a malin nezralých. Rozhodla jsem se odejít.
Hana Dneboská
Předmět: Žádost o proplacení
Doufám, že tento mail postačí k tomu, aby mi byly proplaceny veškeré náklady, které s návštěvami pana Nováka mám. A to i do budoucna.
Hana Dneboská
Intuice
Je deset minut po desáté pátek večer. Už odcházím z kuchyně, když mě náhle ovládne nutkání. Dvěma skoky jsem u francouzských dveří do zahrady. Poodhrnu závěs. Chci se podívat, kolik nasněžilo.
Hana Dneboská
Novoroční předsevzetí
Kdeže jsou? To si povíme, hlásila moje natěšená příbuzná. Byla přesvědčená, že vydrží. Musí. Počáteční tíhu závazku za ni odpracoval doktor.
Hana Dneboská
Strom života
mívá podobu souměrnou a ztepilou. Ten, o kterém bude řeč, měl a má dva záseky. Oba pocházejí z jiných časových úseků.
Hana Dneboská
Každopádně zážitek
Hned za hranicemi. Rádia hlásí invazi českých aut už před Náchodem. Čas se protahuje. Deset minut, dvacet, půlhodina. Stojíme.
Hana Dneboská
A co má bejt
Při těch slovech, jsem terapeutka, já jsem pokrejvač a co má bejt? jsem se seznámila s novým pacientem. Nemusím zdůrazňovat, že byl od rány.
Hana Dneboská
Znamínko
Nepřehlédnutelné. Měl ho odjakživa. Hra se psem a málem ukousnutý nos. Kdysi v dětství. Nastala dlouhá pauza v našich životech.
Hana Dneboská
Naši hoši
Správně pochopeno. Řeč bude o době duhové. Vlastně je s lidstvem odpradávna. Jen nebyla tak na výsluní.
Hana Dneboská
Seniorem trochu jinak
Předpokladem je přizpůsobit se svižným tempem dnešku. Mnozí to zdatně umí, tak proč z toho dělat tajemství?
Hana Dneboská
Osmašedesátý
Máme ho pod kůží. Rok nezapomenutelný. A je to už pětapadesát let. Naše sportovní sešlost se věkem neshodne. Je různorodá. Přesto každý z nás má na tu dobu nějakou vzpomínku. Něco v mysli utkvělo.
Hana Dneboská
Náhlé zjevení
Letní pohoda v rodinné hospůdce. Stálí štamgasti se nestačí divit. Dveře se netrhnou před přívalem dalších lidí.
Hana Dneboská
Malá eiffelovka
velká radost. A hned dvakrát. C ́est la vie. Nevím, co dřív obdivovat. Vždyť jsem v Paříži. Jedno z těšení patří Eiffelovce.
Hana Dneboská
Budu tě navštěvovat
rovnou ze země. Včera říkali v televizi, že se hledá kosmonaut. Já se přihlásím. Hlavně kvůli tobě. I když mám málo tvých fotek, poznám tě. Budu vědět, že jsi to ty.
Hana Dneboská
Děti jsou přece taky lidi
poznamenal cestující muž v autobusu. Co předcházelo jeho slovům? Nejspíš neobvyklé momenty, kterých byl svědkem.
Hana Dneboská
Příběh mámy
Odložené mámy, ke které se dcera obrátila zády. Vitální sedmdesátiletá žena. Takovou jsem ji poznala. Občas balanc se železem v krvi, jinak tělem i myslí zdravá.
Hana Dneboská
V zajetí
Ber vše, co ti život dá, je začátek citátu, který končí upozorněním, že život je jen karneval, v němž stokrát změníš masku.
Hana Dneboská
Stalo se
a bylo to neobvyklé a příjemně překvapivé. Když je někomu ouvej, semkneme se k pomoci. Je to znak našich českých genů.
Hana Dneboská
Výjimečný den
Hned dvakrát. Vždycky byl dnem žen. Letos navíc i Zemanovým posledním. Je co slavit. 8. březen 2023.
následující |
Počet článků 96 | Celková karma 13.72 | Průměrná čtenost 309 |
V pracovním čase nahlížím do osobních příběhů pacientů. Mám takové zaměstnání. Jsem terapeutka. Dozvídám se o komplikovaných vztazích mezi lidmi. Nechci už o nich vědět sama. Proto jsem se rozhodla vstoupit na tyto stránky.