Útěky v dobách covidu

3. 05. 2021 7:00:20
Ale kam? Kam z izolace? No přece na sociální sítě. Tam to žije. Dnes jako včera a jako nejspíš bude napořád. Mám se kde svěřit.

Moje nenápadné jméno je Marie. Zato mé nevydařené manželství je nápadné. Prolitými hektolitry alkoholu. Doslova. Náš malý syn při té náloži zdevastovaného táty opakovaně zvrací. Dokonce mu tu kapalnou pochutinu tajně vylévá do dřezu. Ráda bych tomu všemu unikla. Před synem i před sebou. Vyhledávám azyl sociálních sítí. Asi není ani divu. Odtud se dozvídám, že – bohužel – nejsem sama. Taky to, že syn, až dospěje, nebude zřejmě alkoholik. Pane profesore Nešpore, myslíte, že jsem schopná se ještě usmívat? Pijan má svou partu panáků a těší se z krátkodobé přízně radosti. Až tak, že si zaneřádí kdysi nadějné vztahy.

Mám užší vazbu k sociálním sítím, než jsem kdy chtěla. Asi i proto, abych se někdy mohla aspoň pousmát. V těch každodenních útěcích se v izolaci domova izoluju ve společnosti stejně postižených. Abych nabrala dech, až po zhasnutí monitoru zjistím, kde zase jsem. A můžu stokrát myslet na Nietzscheho slova. Staň se tím, kým jsi. Momentálně k nim mám hodně daleko. Brzy se nejspíš rozhodnu, že čekání na lepší časy utnu. Bylo by to čekání na Godota.

A co když neutíkáme na sociální sítě? Co když chybí zájem nebo schopnosti? Co když chce někdo mířit ven ze života? A jsme u jiného příběhu.

Paní Věra se opakovaně vrací. Z nevědomí do života. Jakmile je úspěšně zpátky, postarají se o ni zdravotníci. Tím jsem ji poznala a nabídla, že budu nablízku. Až. Až ji zase přepadne touha dát si na čas pauzu od života. Ve dne v noci moje nepřetržitá slova o její úspěšné kariéře zpěvačky. Její děkování za ně, za tu injekci sebedůvěry, která se v izolaci tak snadno ztrácí. Brzy potom zase pochyby a bezútěšné dny.

Vydávala jsem se za ní na jipku, kam ji převezli jednou, dvakrát. Později mi zavolala, že se bude ve dvaasedmdesáti vdávat, termín na Staroměstské radnici má zajištěný. Naše poslední setkání je nedávné. Je hospitalizovaná po předávkování. Nechce se mi žít, nemám vůli, tak se na mne nezlobte, že jsem to zase udělala. Už jsem nemusela zůstat sama, když se děti na mě vykašlaly. Můj bývalý švagr, s kterým jsem chtěla dožít, ale změnil plány. Tím jsem ztratila další chuť k životu. Nenápadně jí připomínám sto plus jedna pohnutek jít dál. Jak naivní asi jsem. To si ovšem za žádnou cenu nesmím připouštět. Při procházkách se díváme do zelené přírody. Všímá si jí. Naštěstí je jaro.

Jarda naopak samotu vyhledává. Moje žena je pokladní v supermarketu. Přesto jí dost energie zbývá na to otravovat mi život. Rovná boty v předsíni s železnou pravidelností. Tuhle nedávno chytla za pokladnou covid. Měl jsem ji doma v karanténě a sebe samo sebou taky. Ty dny se vlekly tak, že jsem se stresem přejídal. Ženě bylo fakt hodně zle, tancoval jsem kolem ní jak zamlada, abych ji vykurýroval. Jakmile se jí ulevilo, šup do chodby a na boty. A zase láteřila. Do toho všeho vyleštila další várku hrnků. Ty obsadily zbývající skuliny bytu. Tak jsem opět v začátku sezony zahájil útěky na chatu. Osvědčila se mi následující forma soužití. Když je doma moje žena, mým domovem je chata. V její nepřítomnosti jsem pánem domova já. Tenhle model spolubytí striktně dodržuju. Ten covid má i svoje milá pozitiva. Jsem happy.

Autor: Hana Dneboská | pondělí 3.5.2021 7:00 | karma článku: 7.74 | přečteno: 112x

Další články blogera

Hana Dneboská

Překvapení je kořením života

Vždycky, absolutně vždycky, jsem měla nedůvěru k zedníkům a vůbec stavebníkům z Ukrajiny. A to ještě mnoho let před válkou na jejich území.

25.3.2024 v 7:00 | Karma článku: 11.40 | Přečteno: 255 | Diskuse

Hana Dneboská

Jsem to já

kdo už není na prahu života. Ještě mi nebylo třicet. Teď zrovna single, bez dětí ne tak docela. Jsem učitelkou v mateřské škole. Končí doba her a malin nezralých. Rozhodla jsem se odejít.

4.3.2024 v 7:00 | Karma článku: 15.09 | Přečteno: 366 | Diskuse

Hana Dneboská

Předmět: Žádost o proplacení

Doufám, že tento mail postačí k tomu, aby mi byly proplaceny veškeré náklady, které s návštěvami pana Nováka mám. A to i do budoucna.

12.2.2024 v 7:00 | Karma článku: 11.91 | Přečteno: 454 | Diskuse

Hana Dneboská

Intuice

Je deset minut po desáté pátek večer. Už odcházím z kuchyně, když mě náhle ovládne nutkání. Dvěma skoky jsem u francouzských dveří do zahrady. Poodhrnu závěs. Chci se podívat, kolik nasněžilo.

22.1.2024 v 7:00 | Karma článku: 16.48 | Přečteno: 450 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jindřich Kubánek

Zkreslené vidění - Návod k použití

Každý si myslí, že mozek má a že ho používat umí. Přesto stačí, když ztratí klíč od bytu nebo založí kamsi brýle, aby vše ztratilo smysl a začala panika a zoufalství.

29.3.2024 v 13:30 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 32 | Diskuse

Veronika Valíková Šubová

Takže Velký pátek

Čtu radostné ódy na Velký pátek a trochu mi trnou zuby. Tedy stručně: na Velký pátek předhodila jedna náboženská parta vrchnosti nepohodlného proroka inovující party a okupační mocnost ho na nátlak jeho souvěrců nechala popravit.

29.3.2024 v 11:16 | Karma článku: 15.11 | Přečteno: 177 |

Rudolf Pekař

Velikonoce nebo svátky jara a tolerance?

Připomínka jara nám přináší příjemné počasí, kvetoucí zahrady a zároveň i změnu názvu Velikonoc na Jarní svátky či Svátky jara. Jaký to má důvod?

29.3.2024 v 10:56 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 41 | Diskuse

Vlastík Fürst

Velkopáteční zastavení může prospět i ateistům

Velký pátek není v naší zemi svátkem moc dlouho. Volný den máme až od roku 2016. Otázkou je, jak s tímto volnem naložíme. Můžeme vyrazit na nákupy či za zábavou, nebo je možné se rozhodnout, že ho budeme „slavit“.

29.3.2024 v 9:05 | Karma článku: 10.79 | Přečteno: 131 | Diskuse

Karel Trčálek

Fialova vláda by měla zvážit nařízení, kterým bude stanoveno, že se v Česku už žije líp!

ANO, bude líp! Pan premiér se opakovaně vyjádřil, že díky vládě se občanům žije už jen lépe a že téměř vše bylo vyřešeno. Tuto skutečnost je však nutné vtělit do vládního nařízení, neboť je smutné, že ne všichni občané to chápou

29.3.2024 v 8:16 | Karma článku: 18.86 | Přečteno: 236 | Diskuse
Počet článků 96 Celková karma 13.72 Průměrná čtenost 309

V pracovním čase nahlížím do osobních příběhů pacientů. Mám takové zaměstnání. Jsem terapeutka. Dozvídám se o komplikovaných vztazích mezi lidmi. Nechci už o nich vědět sama. Proto jsem se rozhodla vstoupit na tyto stránky.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...